JAK STŘEVNÍ BAKTERIE OVLIVŇUJÍ NAŠE ZDRAVÍ 

V našem těle žijí biliony bakterií, plísní, virů a dalších mikrobů. Většina z nich se nachází ve střevech. Dohromady jsou všechny tyto střevní mikroby označovány za střevní mikrobiom. V lidském střevním mikrobiomu může být více než 1000 druhů bakterií a každá z nich má jinou funkci.  Dnes už víme, že tento střevní mikrobiom nás ovlivňuje a řídí náš život více, než jsme ochotni přiznat. Kontroluje imunitní systém a vytváří důležité chemikálie, které si tělo samo vyrobit neumí. Až 70%  imunity máme ve střevě.

Celá řada onemocnění, od kterých bychom to ani nečekali, vychází právě z poruchy rovnováhy střevní mikroflory. Nezdravé mikrobiomy mohou způsobit řadu chronických onemocnění, včetně obezity, srdečních chorob a rakoviny. Ale také revmatoidní artritida, alergie, astma, atopická dermatitida i tyto nemoci mají původ v nezdravém složení střevních mikroorganismů.

 

 Stav střevní mikroflory může ovlivnit řada faktorů: jídelníček, užívání antibiotik a zejména stres

 

Je rozdíl mezi střevní mikroflórou zdravého štíhlého člověka a obézního člověka.

Při laboratorních pokusech bylo zjištěno, že když vezmete střevní mikrobiom ze štíhlého člověka a přenesete ho do laboratorní myšky, tak i když bude mít myška vysokokalorické krmivo (přežírá se), tak tato myška nebude tloustnout.  A naopak, když vezmete střevní mikrofloru z obézního člověka a přenesete ji do laboratorní myšky, která bude mít nízkokalorickou (dietní) stravu, přesto bude tato myška tloustnout.

Prvním krokem každé redukční diety by měla být úprava střevní mikroflory.

 Střevní hmota „komunikuje“ přes Nervus Vagus (bloudivý nerv) s našim mozkem. Střevní Tato hmota dokáže vysílat do mozku celou řadu signálů, které způsobují pocity spokojenosti či nespokojenosti. Je to způsobeno například tím, že mikrobiom střev ovlivňuje tvorbu serotoninu (hormonu štěstí). (Serotonin se používá v různých derivátech pro léčbu depresí.) Dále mikroorganismy ve střevě produkují molekuly gama aminomáselné kyseliny, která výrazným způsobem ovlivňuje naše soustředění a vyrovnanost. Její absence naopak způsobuje poruchy soustředění, nervozitu.

Vliv moderní stravy na střevní mikrofloru

Naše strava je odlišná od toho, na co byli zvyklí naši předkové, na co jsme byli my lidé přizpůsobeni. Náš zažívací trakt je uzpůsoben na příjem spousty bakterií a také spousty bakterií probiotických. V dnešní době má témeř každá potravina prodlouženou trvanlivost. To znamená, že tyto potraviny jsou technologicky ošetřeny tak, aby co nejdéle vydržely. Jsou téměř sterilní. Obsahují celou řadu konzervantů. My po požití takové potraviny dostáváme do střeva mikrobiologicky „mrtvou stravu“. K udržení zdravého života potřebujeme přijímat živé bakterie.  

  • Užívejte probiotika: Konzumace bifidobakteriálních probiotik může zvýšit množství těchto bakterií ve střevech.
  • Jezte potraviny bohaté na vlákninu: Tato přínosná bakterie dokáže rozkládat vlákninu. Proto potraviny bohaté na vlákninu, jako například jablka, artyčoky, borůvky, mandle a pistácie, mohou pomoci s nárůstem této bakterie.
  • Jezte prebiotické potraviny: Nespleťte si je s probiotiky. Prebiotika jsou sacharidy, které pomáhají v nárůstu zdravých bakterií. Cibule, česnek, banány a další druhy ovoce a zeleniny jsou jejich skvělým zdrojem.
  • Jezte celozrnné pečivo: Celozrnné obiloviny – oves nebo ječmen – jsou velmi dobrým způsobem, jak zlepšit zdraví střev a rozmnožit bifidobakterie.
  • Jezte fermentované potraviny: Fermentované potraviny, například jogurty, obsahují zdravé bakterie, nejčastěji laktobakterie, ale někdy i bifidobakterie.
  • Cvičte: Některé studie provedené na myších došly k výsledkům, že cvičení může zvýšit množství bifidobakterií v těle. Ženy, které víc cvičí, mají ve střevech více bifidobakterií, ale to může být způsobeno také tím, že dodržují zdravější jídelníček.
  • Kojte své dítě: Pokud můžete, dejte přednost klasickému kojení dítěte před krmením z lahve, čímž zvýšíte množství bifidobakterií v jeho těle oproti těm dětem, které jsou krmeny z lahve.
  • Pokud můžete, roďte přirozeně: Děti narozené klasicky průchodem vagínou mají více bifidobakterií než ty, které na svět přišly císařským řezem.